Aktuální poplatky a daně pro rok 2023

Coby OSVČ nehradíte pouze daň z příjmů, která je 15 % (případně 23% pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy), ale také měsíční odvody na sociální a zdravotní pojištění. Aktuální minimální výše záloh na jednotlivá pojištění jsou:

Do paušálního režimu může vstoupit poplatník daně z příjmů fyzických osob, který v předchozím roce nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu a zároveň je k 1. lednu:

pokud do 10. ledna podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu.

V průběhu zdaňovacího období může mít poplatník v paušálním režimu kromě rozhodného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti pouze příjmy

Poplatník v paušálním režimu nemusí vést daňovou evidenci (s výjimkou evidence příjmů pro vlastní kontrolu a případné prokázání oprávněnosti paušálního režimu), hradí daň a pojištění v jedné částce a po skončení zdaňovacího období není povinen podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu (samozřejmě za předpokladu dodržení všech podmínek pro paušální režim v daném roce).

Paušální režim však není zdaleka výhodný pro každého poplatníka daně z příjmů. Před vlastním rozhodnutím o vstupu do tohoto režimu je vhodné provést pečlivé propočty a zvážit všechny výhody a nevýhody daného režimu, případně se o výhodnosti paušálního režimu poradit s daňovým poradcem.

Kromě daně z příjmů je daň z přidané hodnoty (DPH) nejčastější daní, se kterou se v průběhu svého podnikání nejspíše setkáte. Jak je to tedy s podmínkami registrace a jaké její typy zákon o DPH rozlišuje?

Předně k registraci je oprávněna pouze osoba povinná k dani, což je taková osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti, a to i v případě, že nebyla založena za účelem podnikání. Ekonomickou činností je pak zjednodušeně řečeno samostatná podnikatelská činnost směřující k získávání pravidelného příjmu. Plátcem daně se proto nemůže stát např. zaměstnanec, který svou ekonomickou činnost nevykonává samostatně.

Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 2 000 000 Kč (s výjimkou osoby, která by vykonávala pouze činnosti, které jsou od daně osvobozené bez nároku na odpočet – např. finanční, penzijní a pojišťovací činnosti, zdravotní služby a jiné). A tady pozor na častou chybu! Nejedná se o kalendářní rok, ale vždy o období 12 po sobě jdoucích měsíců klouzavě, tj. např. leden–prosinec, únor–leden, březen–únor atd.

Identifikovanou osobou se stane osoba povinná k dani, pokud

K registraci identifikované osoby dochází povinně zpravidla ode dne, kdy dojde k rozhodné skutečnosti (přijetí nebo poskytnutí služby, překročení prahu pro pořízení zboží apod.)

Rozdíl mezi plátcem a identifikovanou osobou spočívá v tom, že identifikovaná osoba není plnohodnotným plátcem. Identifikované osobě je sice přiděleno identifikační číslo (DIČ) pro účely DPH platné v rámci celé Evropské unie, vztahují se na ni však pouze některá práva a povinnosti, zejména právě ve vztahu k EU: Přiznává daň z pořízení zboží z jiného státu EU a z přijetí služeb od osob neusazených v tuzemsku (tj. z EU i mimo EU), nemá však nárok na odpočet daně. Zároveň má za povinnost podávat souhrnné hlášení při poskytnutí služeb s místem plnění v jiném státě EU.

Zjednodušeně lze říci, že z tuzemského pohledu je identifikovaná osoba neplátcem (na své zboží a služby v tuzemsku neuplatňuje daň na výstupu, z nákupů nemůže uplatnit nárok na odpočet daně).

Vedle povinných registrací zákon umožňuje registraci dobrovolnou. V případě plátce daně je možné se – při splnění dalších zákonných podmínek – registrovat kdykoliv. Při dobrovolné registraci je však potřeba počítat s tím, že správce daně vyžaduje mnohdy zevrubné zdůvodnění (včetně odhadu předpokládaného obratu, popisu ekonomické činnosti, hlavních odběratelů i dodavatelů, předložení smluv a faktur apod.).

V případě identifikované osoby pak dochází k dobrovolné registraci zejména v případě, že podnikatel předpokládá vznik povinnosti registrovat se jako identifikovaná osoba v blízké budoucnosti (např. očekává poskytnutí služby do EU nebo přijetí služby ze zahraničí).

Měsíční poplatky za televizní a rozhlasové vysílání platí pro podnikatele stejně jako pro fyzické osoby. 

Pokud ve své provozovně, kde mohou poslouchat také zákazníci, přehráváte hudbu, vzniká vám povinnost uhradit vedle výše zmíněných koncesionářských poplatků i licenční odměnu. Na výši poplatků se můžete podívat v sazebníku odměn OSA, případně si ji přímo nechat vypočítat v online kalkulačce.

Díky novele autorského zákona z konce roku 2022 ovšem existují výjimky, kdy za přehrávání hudby zejména v menších provozovnách platit nemusíte. Důležité je ale splnit následující podmínky:

Typickým příkladem takových provozoven mohou být např. menší železářství, květinářství nebo kadeřnictví.

Ještě nemáte naši praktickou příručku? Pořídit si ji můžete online na našem webu, kde najdete i volné pokračování Jak se připravit na kontroly z úřadů.